Bruntál - náměstí Míru - Moravské trhy z. s.

Adresa
nám. Míru
Bruntál

79201
Česká republika

GPS: 49.9314264N, 17.2718475E

Město Bruntál, z hlediska institucionálního pravděpodobně nejstarší město na území České republiky, je poprvé zmiňováno v tzv. Uničovské listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1223. Z této listiny vyplývá, že Bruntál byl založen kolem roku 1213 jako vůbec první osada s magdeburským městským právem v českých zemích. Tato skutečnost se odrazila ve výjimečném postavení Bruntálu, který byl až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc či pro Opavu. . Důvodem založení města byla snaha Přemyslovců zajistit tuto dosud neobydlenou část Jeseníků s jeho rudným bohatstvím pro český stát. Svědčí o tom značně excentrické založení města daleko na sever od hlavní sídelní oblasti, kterým však byla zajištěna převaha Přemyslovců v této oblasti a které zablokovalo kolonizační plány vratislavských biskupů.

Otázkou zůstává, kde byl Bruntál počátkem 13. století lokován. Vzhledem k existenci pozdně románského kostela v blízkém Starém Městě je usuzováno, že původně byl Bruntál založen právě v těchto místech, a teprve později, kolem poloviny 13. století, přenesen na strategicky výhodnější místo na mírném návrší obtékaném ze tří stran Černým potokem. Zřetelný kolonizační půdorys města přitom potvrzuje, že zde bylo postaveno tzv. na zeleném drnu. Bruntál byl založen jako město horní a těžba drahých kovů a později železné rudy v jeho okolí byla hlavním zdrojem jeho prosperity až do 17. století. Tuto skutečnost odrážel i městský znak, který již ve svém nejstarším známém vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka.

Město profitovalo i z výhodné polohy na živé spojnici vnitrozemí Moravy se Slezskem a záhy zde byla zřízena mýtní stanice a bylo vybíráno clo. Důležitý byl i rozvoj řemeslné výroby, která měla zajištěna odbytiště v rámci tzv. mílového práva. . Pro hospodářský i politický rozvoj města byla vedle městských práv významná i řada výsad, udělených mu královnou Kunhutou v roce 1279 a opavskými vévody Mikulášem I. roku 1305 a jeho synem Mikulášem II. v roce 1325.

Jedním z nejdůležitějších privilegií bylo ustanovení o městské samosprávě. K roku 1348 jsou ve městě doloženi vedle městského fojta (advocatus, iudex), zastupujícího vrchnost, i 4 radní (consules) a 7 konšelů (iurati). Bruntál se stal centrem a zázemím kolonizace celé oblasti zdejší oblasti Jeseníků. Jeho význam podtrhuje i skutečnost, že sám bruntálský fojt Bertold inicioval v roce 1267 založení nynější obce Světlá.

Bruntál byl původně zeměpanským majetkem, zprvu moravských markrabat a od roku 1318 opavských knížat. Po rozdělení Opavska v roce 1377 náležel k západní části vévodství, z které se posléze konstituovalo krnovské knížectví. S výjimkou let 1384 – 1390, kdy Bruntál vlastnil opolský kníže Vladislav, byla až do sklonku 15. století jeho pány krnovská knížata z rodu Přemyslovců. . Více než samotná přemyslovská knížata však měli na život města větší vliv bezprostřední zástupci vrchnosti – fojtové či správci celé oblasti. K nim patřil ve 30. letech 15. století Jiří z Bruntálu, v polovině 15. století Bernard Bírka z Násile či v 70. letech téhož století Stošové.

V roce 1474 získal Bruntál do zástavního držení přívrženec uherského a českého krále Matyáše Korvína Jan z Vrbna, jehož synové získali v roce 1506 město i s celým správním obvodem jako svobodné panství do přímého vlastnictví. Pánové z Vrbna zaujali významné postavení v životě stavovské obce vévodství opavského i markrabství moravského – členové rodu zastávali významné zemské úřady a Hynek starší z Vrbna (1582 – 1596), nejvýznamnější člen rodu, získal v roce 1589 hodnost moravského zemského hejtmana. Pro město samotné však vláda Vrbnů znamenala ztrátu řadu privilegií, neustálé omezování svobod a zvyšování povinností. Nespokojenost bruntálských měšťanů vyústila v roce 1556 ve vzpouru, po jejímž potlačení Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.

Bruntál na mapě bruntálského panství z roku 1579 Přesto prožíval Bruntál v 16. století období rozkvětu. Významně se rozvíjela cechovní výroba: v roce 1522 vznikl cech bruntálských tkalců, významný byl cech pekařský, k roku 1602 je doložen cech krejčovský a roku 1612 cech řeznický. Poloha Bruntálu na živé spojnici vnitrozemí českých zemí se slezskou oblastí z něj učinila významné centrum obchodu. V roce 1535 udělil král Ferdinand I. Bruntálu právo konat dva jarmarky ročně, roku 1558 právo konat nový jarmark a týdenní trh, v roce 1577 mu císař Rudolf II. udělil právo na další jarmark.

V 16. století se změnila i tvář města, které bylo přebudováno v renesančním slohu a lépe opevněno vybudováním nových bašt. Jan starší z Vrbna zahájil v polovině století renesanční přestavbu bruntálského zámku. Úprav se dočkal i farní kostel, ke kterému v roce 1585 přistavěl Hynek starší rodinnou hrobku s kaplí.

Ve 2. polovině 16. století vzniklo Nisské předměstí, kde byl v roce 1584 založen nový špitál. Město mělo lázně i školu, která je doložena k roku 1560. V polovině 16. století přešli pánové z Vrbna k luterství, což vyjadřoval i luterský církevní, školní a oddací řád pro panství Bruntál z roku 1592. Na bruntálském zámku byla zřízena protestantská tiskárna, ve které byla vytištěna i proslulá česká evangelická Postila opavského kněze Martina Filadelfa Zámrského. Za vlády pánů z Vrbna hostilo město ve svých zdech několik panovníků: v roce 1515 polského krále Zikmunda, bratra českého krále Vladislava II., v roce 1577 císaře Rudolfa II., v letech 1608 a 1611 krále Matyáše a v roce 1620 „ zimního“ krále Friedricha Falckého.

V roce 1621 byl Bruntál Janu z Vrbna a na Heralticích za účast v protihabsburském povstání zkonfiskován a s panstvím předán Řádu německých rytířů. Skutečnou moc na panství v zastoupení velmistra řádu měl místodržící, kterých se v Bruntále po dobu trvání tohoto úřadu, tj. v letech 1625 – 1820, vystřídalo třináct. Řád německých rytířů přebíral město a panství na počátku Třicetileté války, která způsobila Bruntálu nesmírné škody a jeho velký úpadek. Od listopadu 1621 do února 1622 držela město posádka Jana Jiřího Krnovského, v únoru 1622 byl obsazen císařskými spojenci Sasy. Roku 1626 ho téměř bez boje dobyli Dánové, kteří přitom zajali místodržícího Jiřího Viléma z Elkershausenu. Ve čtyřicátých letech 17. století Bruntál několikrát dobyli a vyplenili Švédové – v roce 1642 vojska generála Torstensona, v roce 1643 vojáci Wrangelovi, roku 1645 jednotky generála Königsmarcka a v roce 1648 muži generála Müllera.

Město, které v roce 1643 vyhořelo, bylo kromě tíživých kontribucí a drancujících posádek postiženo i morovými epidemiemi, a to v roce 1633 a 1647, kterým podlehla polovina jeho obyvatel.

Bruntálští byli navíc vystaveni násilné rekatolizaci, kterou Řád německých rytířů zahájil bezprostředně po převzetí panství. Již v roce 1623 byl do Bruntálu uveden katolický farář a od roku 1625 zde působili opavští jezuité.